„Láska“ na jednu noc

Jak může být slepý vztah založený na fyzické přitažlivosti a chtíči, vztahem upřímným, hlubokým a intimním? Člověk, který začne brát sex jako všední a přechodnou záležitost. Dvě těla se setkají, spojí a co pak? Neprotnou se, jsou stále oddělená. Střetnou se na povrchu, stejně, jako je povrchní i takový vztah… hloubka se postrádá, duše je nedotčená. Ty duše pak chřadnou, aspoň jedna z nich, protože nedostala to, po čem toužila. I když si to urputně odmítá přiznat. Jedna byla určitě zasažena. Lhostejnost, je často jen předstíraná. Něco významného se tu postrádá, něco, co by se těch hloubek dotklo, sáhlo na naše bytí a pohltilo nás, láska. Lásky se lidé někdy bojí, bojí se býti upřímní, bojí se ublížení a zklamání. Natáhnou brnění a zakážou si milovat. Sex na jednu noc? To se prý dá zvládnout bez citů, ale co pak s těmi city k sobě a svému tělu, které nás následně doženou? Co pro člověka, kterého pak budeme skutečně milovat bude výjimečné? Někdo může namítnout, že tomu nabídne duši a ne tělo. Že za pomoci těla si jen užívá, že je to jakýsi „pud“, který máme odjakživa. Tento názor nesdílím, pro mě je to jedno. Duše i tělo jsou jeden celek.

Bez lásky k sobě samému, ale láska stejně utíká a hloubka zůstává prázdná, protože se jen marně pokouší vysát hloubku jiné duše. Díra v trubce vysavače. Prázdná duše k prázdné duši sedá a marně štěstí hledá. Prostě se nějak nevysvětlitelně přitahují. Takže když chce někdo lásku, ale má pocit, že ona od něj utíká, možná se nemá rád a nestojí pevně ve svých vlastnoručně vyrobených botách. Třeba se jako záchrany chytá sexu na jednu noc, který by mu měl poskytnout pohlazení pro city, záchvěv lásky, naději, cokoliv tomu podobného, je to pouze dočasné štěstí a uspokojení, ale následky mohou být nepříjemné. Třeba zrovna jeho srdce není otevřené lásce, ale sexem na jednu noc se možná zase o kousek vzdaluje a proklouzává mu mezi prsty.

Teprve až se uzdraví, může sdílet lásku s někým jiným a rozšiřovat ji. Běž pryč, nejdříve najdi sama sebe, duše. Bojuj, čisti, hledej, nevzdávej a nepřestávej. Nech si v sobě udělat pořádnou bouřku. Bolí to, nevadí. Léčíš se. Bez takového procesu se nikomu pořádně neotevřeš, pokud v sobě budeš zavírat nevyřešené věci a nebudeš si sebou jistá. Netrvej na okamžitém návalu lásky od jiného, která tě jako kouzlem zachrání. Neponižuj se a buď si vědoma své hodnoty. Pracuj na sobě, cestuj, poznávej svět i sebe, dělej věci, které si nikdy předtím nedělala, směj se. Žádný univerzální recept na sebelásku není.

Oklepej se, nadechni se, vztyč hlavu a roztáhni ruce. Jsi volná a připravená. A láska už se nebojí. Dříve nebo později to přijde. Zahodíš bezpečí, povrchnost a objevíš lásku. Je to nebezpečná cesta plná dobrodružství, ale jen ti odvážní s velikým srdcem nejen pro druhého, ale i pro sebe samotného po ní mohou kráčet. Protože když nedáme lásku sami sobě, nemůžeme ji nabídnout ani nikomu jinému, natož chtít po někom jiném, aby nás miloval ♡

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s