O partnerství s bonbony v kapse

Co je to partnerství? Někdy mít přítele nemusí nutně znamenat, mít partnera. Partner je tu jako podpora za každé situace. Dává najevo „hej, jsem tady, kdyby cokoliv“ a to má pro toho druhého nesmírnou hodnotu.

Partneři si poskytují takový prostor, jaký si sami nastaví. Vztah podle mě není o tom, že si lidé něco zakazují. Ten druhý se mnou být nemusí, ale vrací se. Nemusí se mnou trávit čas, ale oceňuji, že ho po mém boku tráví proto, že chce a ne proto, že to po něm vyžaduji. Na vztahu je krásná jeho dobrovolnost a také upřímnost. Když si před ním na sebe upřímně natáhnu asexuální chlupaté ponožky z Ukrajiny, vlasy sepnu do drdolu a začnu v posteli ze sklenice vyškrabávat zbytky nutelly. Pouštím si to nejtrapnější video ze všech a směju se tomu… on přihlíží a směje se mně (nevím zda běduje, že je mým partnerem, nebo z toho má radost).

Pokud budu mluvit za sebe, nepotřebuji drahé věci jako důkazy lásky, vážím si toho, že mi sám od sebe zavolá uprostřed dne a vypráví, jak se má. Ptá se, jak se mám já. Ta nádherná vzájemnost.

Žádné domněnky, žádné nedořešené věci. Někdy radši odejdu, abych se uklidnila a rozklíčovala sama v sobě, co máme vlastně za problém. Pak jsem o něm schopna mluvit a mluvit, dokud se můj obličej nenavrátí do své přirozené barvy. Mám zkrátka ráda čistý stůl. Síla vztahu je zřetelná i v těžkostech, kterými partneři musí projít. Důležité ale je, že když si někdo ve vztahu zašpiní nohavici, nebo si je partneři umažou vzájemně, musí se čistit. Oba musí pracovat na nápravě. Pokud nám zablácená nohavice trvale zůstane, ta špína se bohužel někdy projeví. Je to pak jak shnilé jablko, které si jeden nebo oba z páru nosí v kapse. Děkuji bohu (Adamovi), že mám po kapsách jen „vztahové“ čokoládové bonbony.

Partneři si uvědomují, že ve dvou jsou silnější. Nevěší se na sebe, protože to by se postupem času začali tahat k zemi. Jdou vedle sebe, životy se protínají. Spojují se naše cesty. Své maličké světy si ale nosíme každý v sobě a nadšeně spolu sdílíme, co se v nich odehrává. Jedině pokud máme svůj svět a nemáme potřebu jen vysávat svět toho druhého, tak můžeme malovat ten svět společný. Často hrajeme spolu a nikdy ne proti sobě. Vztah není soutěž, kdo z koho. Když je potřeba, tak se vzájemně podpíráme. Kopeme se do zadku, když jednomu dochází energie.

Štěstí je jen tehdy skutečné, je-li sdílené. A tak tímhle článkem děkuji, za to, že mohu sdílet.

WhatsApp Image 2017-12-21 at 19.18.36

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s